Skvělé vystoupení našich v Ostravě!

Dovolil bych si poměrně obsáhle projít veškeré dění v Ostravě, které spadá do „mého rezortu“ + přidat k tomu i výkon Honzy Krále, protože jeho koučové nemají možnost na web komentář umístit.

Druhou půlku hodnocení určitě rád přihodí David, který nejlíp vyhodnotí účinkování svých svěřenců tamtéž.

Před komentářem k jednotlivcům snad nic nepokazím, když napíšu, že celkové vystoupení naší zelené (trochu taky černé a bílé) party bylo velmi úspěšné. Za to všem moc díky!

 

Sobota:

Honza Král nastupoval do mistrovského závodu v pozici české „trojky“, což je vždycky pro závodníka tak trochu strašák a závazek, který na klidu nepřidává. Popasoval se ale se vším skvěle. Ve třetí sérii zajistil výkonem 56,37 jasně finále, do kterého postoupil ze 3. místa, v šestém pokusu pak ještě o metr vylepšil na 57,32m a bylo to! Konečné třetí místo a potvrzení pozice na českém žebříčku. Rozhodně zasloužená odměna za velice zodpovědný přístup k přípravě, hodiny a hodiny studia videí a kinogramů. Královské trio Honza, Radka a Dušan, může být skutečně spokojeno.A to na výsost! J

 

Míša Broumová měla náročný dopolední program. V 11.00 jí začala dálkařská soutěž a             v 11.45 se běžely překážky. Hned první pokus 509cm byl v zahajovací sérii docela úspěchem, spousta favoritek se trápila s větrem, který chvílemi dul až + 3,5m/vt. aby vzápětí nefoukal vůbec. Pro dálkařky hrozně nepříjemné podmínky. Druhý pokus totálně špatný. Pak 3.-5. pokus s problémy v letové fázi a na doskoku. K tomu trochu nervy s tím, jak stihnout (a zda vůbec běžet) překážky. Po tom druhém pokusu si Míša lehce natáhla sval na pravé noze – prostě nic moc pro optimální výkon. Nakonec to stíhá – přezouvá po pátém pokusu do sprinterek a jde bojovat na 100m přek. Zaběhla v „proťáku“ 15,58 a směřuje zpět k dálce aby přezula a pokusila se o zázrak. A ono bum-prásk - 553cm, hezký pokus, který Míšu rázem katapultoval na skvělé třetí místo!

 

Káťa Hanušová nastupovala na start 100m překážek s odhodláním  porvat se. Po závodě v Pardubicích a osobáku 15,84 byla na cestě za dalším zlepšením. Vedle sebe měla v rozběhu Terezu Vytlačilovou, která umí překážky velmi dobře a tak bylo příjemné sledovat, jak Káťa s limitářkou na MS v Lille drží v závodě krok. Jenže….ouvej, přišla páté překážka a kolize, která znamenala pro Káťu konec nadějí na skvělý čas.

Čas Vytlačilové v cíli byl 15,02 a tak můžeme jen odhadovat co by, kdyby….Ale na to se nehraje. Prostě Káťa běžela razantně, nepárala se s tím a to je informace, se kterou budeme dál pracovat. Pochvala jako Brno!

Po smutné chvilce nastal pro naší vysokou sprinterku čas ještě na rozběhy 100m. Čas 13,32 v protivětru -1,3m ale na další závodění nestačil.

Kátě patří velký dík i za  pomoc při večerním masírování holek, kterého se bravurně ujala a má našlápnuto k získání certifikátuJ.

 

Ála Ulrichová si v sobotním rozběhu na 800m měla pohlídat postup a pokud možno u toho neztratit mnoho sil. Měla totiž v plánu startů i štafetový závod na 4x400m, což je pěkná porce pro dvoudenní vrcholný sportovní podnik. Ála se naučila odmítat během závodu chmurné myšlenky a to je dobře. Rozběh si ohlídala jak bylo třeba a do finále postoupila bez potíží ze druhé pozice. Čas není třeba ani zmiňovat – byl bídný ale na to se v tomto okamžiku nehráloJ.

 

 

 

 

 

Lída Vlčková nastoupila do rozběhu na 400m s cílem atakovat osobák a pokud možno jej srazit pod zakletou minutu. První cíl se podařil, druhý ne ale znamenalo to skvělý postup do nedělního finále. Lída běžela velmi dobře a po výběhu do cílové rovinky si vzpomněla na některé věci, které je třeba udělat, když je čtvrtkařce nejhůř. Nakopla to a doběhla čtvrtá v čase 60,31. Čekala na druhý rozběh a časy soupeřek na 4. resp. 5. místě – postupový klíč pouštěl do finále první tři z rozběhů a dvě závodnice s nejlepším časem.

Ve druhém běhu běžela Pája Rousková, která závod společně s Dominikou Valentovou z Pardububic „udělala“. Pája doběhla lehce druhá za 58,31 a měla zajištěné finále. Na Lídu se „rozřehtalo“ štěstí a pustilo jí do finále, když první nepostupový čas byl 60,32. Takže jedna setinka, která tam byla právě díky Lídině bojovnosti.

 

A je tu neděle:

 

Při ranním rozcvičování řešíme, jestli pustí Míšu ke startu její pravá noha, která je trochu „nazlobená“ na sobotní druhý pokus v dálce. Konečné rozhodnutí ale padlo a Míša jde do boje. Ve svém rozběhu běží setinu za svým osobákem v čase 26,37 obsadila 3místo. Tady se zase štěstí ani nepousmálo a tak je naše „mocbojařka“ vyřazena z finálových bojů. Na postup jí scházelo 5 setin! Noha neprotestuje ale naše univerzální atletka už toho má akorát. Na MČR končí 9. místem na 200m a veze si domů krásnou bronzovou za dálku.

 

S Aĺou jsme byli před finále na procházce a povídali jsme si o životě J. Taky trochu o atletice a byl čas i na téma taktika při finále na 800m. Nebo to bylo hlavně o taktice? Už ani nevímJ. Ála určitě měla nerva ale v průběhu závodu to nebylo znát. Není jí co vytknout, ideální stopa, ani metr navíc, kalkulačka v hlavě a chladná krev z závěru závodu, který nepostrádal jiskru, byl rychlý a dramatický. Po vítězství v Maďarsku měla Šalenka dostatek sebevědomí, které vyhánělo z hlavy myšlenky na špatný konec. Možná, že byl ten reprezentační start ve Veszprému docela důležitý,co?:-) Prostě máme z Alči letošní českou šampiónku na 800m dorek v nádherném osobáku 2:13,09! A zároveň má být údajně zařazena (informace svazového trenéra Purmana) do nominace na EYOF (Evropský festival olympijských nadějí) do Turecka – pokud to bude skutečně tak, pak je to třešňový kompot na velikém dortu!!!

 

Finále na 400m juniorek a naše dvě železa v ohni. Pája ve třetí dráze má na očích všechny, které na očích potřebuje. Lída v dráze č.1, což je mnohem milejší než neoblíbená „osmička“.

Co bychom si povídali, byl to nervák. Pája na kontaktu s Prudilovou a při výběhu do poslední stovky na 4. pozici. Vpředu Hrudková a Valentová s menším náskokem.Ovšem srdce bojovnice, nezlomná vůle a bezesporu výtečné čtvrtkařské předpoklady naší „střely z Vrchovin“opět promluvily. Pája zatáhla a do koncovky dala vše co měla, přejela Prudilovou a pokoušela se dotáhnout k Dominice. To už sice nedopadlo ale 57,44 – osobní rekord, třetí místo a pozvánka do reprezentačního výběru juniorek pro utkání v Chorvatsku.

Neméně statečně, byť již ne v osobáku, se porvala Lída. Dotáhla se na Koudelovou a měla šance i na šestou Rambouskovou, která ale přece jen do cíle vpadla o něco dříve. Lída velmi pěkných 60,54. a 7. místo ve finále!

Krátký předěl po doběhu čtvrtky jsme věnovali „resuscitačním pracím“ na našich čtvrtkařkách a půlkařce aby bylo možné vypustit je ještě do jednoho závodu, pro nás hodně prestižního.

Blížil se čas štafet 4x400m a situace byla  složitá.

Po čtvrtkách cca 60 minut na výklus, masáže a srovnání poněkud překyseleného organismu.

Lída jevila známky poměrně slušného vyčerpání, žaludek jí signalizoval, že toho má dost. Pája by nejraději po masáži zůstala na lehátku, snad jí scházel jen polštář a peřina. Ála už byla jakž takž srovnaná a Míša Drábková po sobotním excelentním výkonu na 1500m (o tom ale David) správně nažhavená.

 

Tak jdeme na to! Štafeta 4x400m přihlášeno 7 týmů, po povelu startéra nešťastné ulití Českých Budějovic. Opakovaný start. Jako střela letí vpřed Nikola Řehounková z Pardubic, která ví, že musí udělat co největší náskok pro další členky týmu. Naše Lída předává na 4. místě. Ála zatahuje na kontakt a výkonem pod 59,0 předává Míše na 2.-3. pozici. Míša přímo fantastickým způsobem drtí metry (ručně 57,5) a na dvoustovce přebíráme vedení. Předávka Páje do posledního úseku je s náskokem asi 5-6 metrů. No a je tady opět souboj Rousková vers. Valentová. Tentokrát je vzadu Dominika, která má stříbro ze čtvrtka za 57,09. Pája rube směr dvoustovka ale Dominika stahuje, u dvoustovky je už jen těsně za Pájou jenomže……srdcařka to nepustila, cílová rovinka je už naše( 57,1). Náš kvartet získává titul za čas 3:55,64, holky z Pardubic druhé 3:56,66.

 

Fakt se na to hezky koukalo, pěkné poděkování Vám všem.

 

Aleš.

 

 

A od Davida Šnajdra:

 

O Míše na gigantu

Míša Drábková si na mistrovské „patnáctistovce“ náramně spravila chuť zejména po zklamání z Memoriálu J. Odložila. Během pěti dnů se jí tak hlavou honily zásadně odlišné pocity od ostudy, zmaru a ztráty motivace až po euforii, návrat sebedůvěry a návaly „bezbřehé oddanosti královně sportu“!

Do závodu v Ostravě nastupovala s taktikou vézt se v závěsu a soupeřky „omlet“ při 250m finiši. 

Měl to být vyložený psychický odpočinek od soustavného rozbíhání závodů pro plnění limitů, zlepšování osobáků, tvorby ligových bodů.

Hned po startu jde ale Míša zase do čela. A přestože se to nijak „nekope“, volám na ni „schovej se, nech makat taky druhé!“ Tempo není nijak rychlé, přesto se na čele odpojuje čtyřčlenná skupinka Míša D., Radka, Lada, Míša Š. a naše Míša po 600m přepouští vedení. Z nejlepších mílařek – juniorek chybí snad jen Diana Mezulianiková...

Mezičas na 1km 3:05 min., kontaktní 4. místo, cinkání do posledního kola. Tempo se stupňuje. Míša musí dorazit možná šestimetrovou mezeru. A už jsou holky na třístovce, Míša vybíhá k druhé dráze, odpadá Míša Š., vadne Lada... 230m do cíle a já vidím, že je to dobré. Že to bude moc dobré!

Až chvíli před cílem odtrhnu oči ke stopkám a skoro se leknu, že by to bylo pod 4:30?!  

Tak rychle zase ne. To si necháme na indy! Ale i tak dolehlo až ke mně to vydechnutí úlevou!

Titul nejlepší mílařky gigantu, 4:33,65 min. a osobák o  9 vteřin! Posledních 500m za 1:28 min., 300m za padesát!

„Přemýšlím nad nejpovedenějšími závody zatím své kariéry. Který by se tomuhle vyrovnal. Jeden dva bych snad našla... Každopádně, teď jsem fakt spokojená!“, září už na tribuně Míša. 

Je zpátky v sedle, vrátily se sebevědomí i nálada, chuť do dalších závodů, do další práce. Uff!

/dav/

Ještě ke Gigantu v Ostravě

Gigant tradičně zahajují chodci. Nejinak tomu bylo i letos v Ostravě. A hned od začátku nasadili Novoměstští laťku pořádně vysoko! Tři startující vybojovali dva tituly a jeden bronz.

V jednom případě za výborný výkon Luďka Hanče v závodě dorostenců na 5.000m, který ovládl ve strojovém tempu a stylem „start – cíl“, přičemž časem 22:13,84 min. atakoval dokonce 25 let starý rekord ČR.  Nakonec je to výrazně zlepšený deset let starý rekord šampionátu. A bude čekat na divokou kartu pro MS „17“. Počká si. Dočkáme se?

V závodech juniorek medailové žni trochu napomohly i okolnosti: nevelký počet startujících a nadto diskvalifikace vedoucí Báry Havranové.

Terka Hančová se tak z průběžně druhého místa rázem ocitla na čele a naštěstí pochopila, že jako nastávající mistryně ČR by měla na poslední dvojce zabrat a stlačit výkon alespoň pod 60 min. Zabrala, stlačila. V té holce kus talentu je, ale dlouhodobě ji na jaře zlobí achillova pata a je tak pro ni i pro trenéra a nejbližší okolí těžké udržet její koncentraci na trénink a na výkon. Desítka je dlouhá, ale příští rok v dospělých dvacítka ještě delší!

Míša Nesvadbová svědomitě zachraňovala disciplínu a odměnou jí budiž bronzová medaile v osobním rekordu.

Kdokoliv by měl tendenci chodecké medaile zlehčovat, bylo by dobré, aby si to nejdříve v závodě a proti stopkám sám vyzkoušel. Chodecké závody jsou otevřené komukoliv a sami chodci na větší konkurenci jenom čekají. Jak ukazují příklady Lukáš Gduly nebo ještě lépe dvojčat Drahotových, dá se chůze velmi efektivně kombinovat s během

Konkurence a kvalita chodeckých výkonů se v průběhu let víceméně pravidelně přelévají z kategorie chlapců na dívky a obráceně. Momentálně jsou velmi šikovní dorostenčíci Hanč s Motlem a naprosto suverénní i v mezinárodním kontextu jsou dorostenky Drahotovy.

„Placky“ se ale počítají ze všech disciplín stejně, a tak „procházkové SK“ přispěli do letošní nebývalé medailové žně SK třemi cennými kovy (2-0-1).

 

V samém závěru gigantického programu MČR nastoupila naše děvčata k velmi prestižnímu závodu juniorských štafet 4 x 400m. V osvědčené sestavě „Never change the winning team“! Lída – Ála – Míša – Pája. Svou nejrychlejší změřenou čtvrtkou (57,4 sec.) se na třetím úseku zapojila i Míša D.

Společně holky symbolicky týmově završily vynikající vystoupení SK NMNMET jako celku a porazily všechny soupeřky včetně rivalek z AC Pardubice, s nimiž tvoří jinak dobře šlapající extraligové družstvo.  A završily klubový úspěch (5 – 0 – 4) údajně jako druhý nejúspěšnější klub ze všech účastníků MČR, hned za domácícmi Vítkovicemi! Skoro se to nechce uvěřit!

Díky. dD