Návrat k excelentnímu úspěchu Dominika Sádla.
Mistr Evropy se nenechal zničit neskutečným tempem Turků!
Převzatý report:
Ještě ve čtvrtek po příletu na místo se se česká výprava zaprezentovala, v pátek dopoledne se běžci dostali k prohlídce tratí. Okruh měřil čtyři kilometry, a protože se závodilo stylem nahoru-dolů, závodníci museli nastoupat a později opět seběhnout 250 výškových metrů v jednom kole. Startovalo se poblíž místního jezera, které se oběhlo a pak se už trasa prudce zlomila nejprve po louce a pak lesní cestou plnou balvanů do strmého výběhu až do nejvyššího bodu trati. Bez možnosti odpočinku pak trasa klesala technickým seběhem prudce dolů až do místa startu, louky střídaly lesní pěšiny plné kořenů a kluzkých kamenů. Juniorky čekal jeden okruh, ženy a juniory okruhy dva a muži absolvovali kola tři. Už tak náročnou trasu mělo ztížit ještě počasí, na sobotu se předpokládaly dešťové přeháňky. Navečer pak připravili pořadatelé zahajovací ceremoniál v centru města.
A jak to celé proběhlo?
Hned po startu se nakrátko usadil Dominik Sádlo v čele startovního pole, ale po chvíli nechal tahat svoje soupeře a hlídal si bezpečný odstup. Zvlášť reprezentanti Turecka se jevili jako velice silní. Do úvodního stoupání nabíhali dokonce na prvních čtyřech pozicích. Postupně ale vadli, a na vrcholu už byli pouze dva a krátce za nimi český reprezentant. Ten je dokázal navíc z kopce doběhnout, dostat se do vedení a dál už pokračoval na čele sám. Druhé stoupání navíc dokázal jako jediný z celého startovního pole vyběhnout, soupeři postupně přešli do chůze a Dominik si tak vybudoval rozhodující náskok. Ten si i při závěrečném seběhu z kopce pohlídal a vybojoval tak titul evropského šampióna.V cíli to okomentoval: „nemyslel jsem si v průběhu, že to půjde takhle dobře. Od začátku se běželo hrozně rychle, vůbec jsem nechápal, o co tam jde. Držel jsem se okolo pátého místa. Dopředu šli Turci jak smyslů zbavení, ale postupně tuhli. V seběhu to sice na kamenech klouzalo, ale hodně mě podržely boty, a celkem bez problémů jsem se dostal na čelo. V druhém kole jsem za to vzal, a když jsem se otočil, Turci byli fuč. Takže super. Hodně mě pomohli i diváci, atmosféra i přes začínající drobný déšť, byla výborná. Trenér Míra Duch mě asi načasoval fakt dobře“. Druhé a třetí místo obsadili Ferhat Bozkurt a Ramazan Karagos, oba z Turecka. Prakticky hned po doběhu byl „Flower Ceremony“, pak si teprve mohl Dominik na chvíli oddechnout. Na jedenáctém místě doběhl Jáchym Kovář, následovaný dvanáctým Sebastiánem Vošvrdou a společně s Dominikem tak senzačně vybojovali stříbrné medaile v kategorii týmů za vítězným kvartetem Itálie.
Fotografie: Sebastián Vošvrda, Gerry Brady, Fabio Menino, ski&run.fr, atletika.cz