Bolesti a radosti při expedici na české atletické vrcholy.

TÁBOR 2010 – MČR v atletice

 

O vystoupení chodecké skupiny na MČR už se v předešlém zastaveníčku rozepsal David Šnajdr. Kdo jiný by také měl o této atletické disciplíně referovat, než nadšený trenér a závodník. Takže gratulace!!!

Já bych se ale přesto k pátečnímu závodění rád ještě vrátil. Myslím, že je třeba vyzvednout morál a tréninkový fanatismus Honzy Krále, vedeného jeho mamkou Radkou. Honzova první medaile je zasloužená, vydřená a vůbec nebyla jistá (která taky je jistá, že jo?). Náš kladivář se poslední týdny vyrovnával se zraněním, proseděl hodně času u lékařů nebo na cestách k nim. I proto je třeba mu bronzový úspěch přát a hlavně mu do dalších měsíců a let vinšovat pevné zdraví a chuť do tréninku a závodění. A taky pozor abys to někdy Honzo nepřeháněl – i odpočinek je součástí přípravy J !!Moc velká gratulace!!

 

Sobota

Do sobotních bojů zasáhla nejprve Šárka Jiroušová, která si vylepšila osobák na 100m př. – prvně pod 17,00. Tak snad další motivace do hloubavého tréninku této náročné disciplíny?

Marťa Routková na stovce dostala červenou za předčasné opuštění bloků a bylo smutno. Ta nulová tolerance je kruté pravidlo a někdy do toho prostě někdo od nás spadne. Že to bylo zrovna na mistrovství je o to nepříjemnější.

V rozběhu půlkařek si v pohodě a s přehledem doběhla pro postup do finále Ála Ulrichová, která většinu závodu odtáhla na první pozici a v závěru pošetřila síly.

Pak čtvrtkařské rozběhy – nejprve s přehledem postup do finále v podání Páji Rouskové, která rozběh vyhrála. Pak trochu smolný závod pro Lídu Vlčkovou. Ta si nedobře rozvrhla síly a první dvoustovku běžela pod svoje možnosti, ve druhé části závodu sice mocně dotahovala na soupeřky a nakonec doběhla na 4. místě. To ale na postup do finále nestačilo a tak bylo zase trochu smutno .

A pak zase veselo – to běžela „stýpla“ Míša Drábková a ta si to teda šéfovala. Na zádech soupeřky, později už jen jednu ale jako klíštěJ. Kdo ale zná blonďatou neposedu, ten ví, že umí zdrcující závěry závodů. Tentokrát to sice nebyl finiš, který by soupeřku totálně deklasoval ale stačil úplně krásně na ZLATO!!!

Do hluboké vody se během soboty smáčela ještě naše další dvojice. V dorostenecké „patnáctce“ běžela za mohutného povzbuzování všech oddílových kolegyň (ů) velmi statečně Kritýna Králová a nutno podotknout, že to bylo vystoupení velice sympatické. Potvrdila svoje postavení v českých tabulkách a doběhla na hezkém 7. místě.

Vojta Ambrož po zdravotních problémech, které měl v týdnu, běžel co mu nohy stačily ale přece jen byla ta indispozice na výkonu trochu znát. Každopádně ale skvělé 5. místo a ocenění bojovnosti našeho borce.

No a do třetice smutku, to když naše sprrrrrinterská štafeta Šárka, Káťa, Míša a Marťa při poslední předávce přeběhla předávací území a neměla předáno. V tom souboji měly holky solidní pozici, těžko předjímat jak by to….kdyby to…prostě to ne to a hotovo. Krátká štafeta je o rychlosti a seběhanosti a to si musíme přiznat že seběhané to rozhodně dokonale nemáme.

Aby byl  výčet našich startů kompletní tak musíme ještě jednou na neveselou notečku. To je příběh Jardy Šimka, který měl v soutěži jeden platný pokus pod hranici 40m a to na další boje ve finálové osmičce nestačilo. Přitom údajně první pokus letěl někam k hranici 45m...jenže ouha, malý přešlap. Ta sobota nám dala!

 

Neděle

Ve finále „půlky“ se něco odehrálo a ani Ála neví co. Od startu byla bez šance se donutit k závodění, „usalašila“ se za Radkou Hanzlovou, která nepatřila k favoritkám a jen sledovala, jak se jí vzdalují největší soupeřky. Když konečně předběhla před Radku, bylo už fakt pozdě na nějaké ataky protože vedoucí trio si to dávalo na plné pecky o medaile a za touto trojicí byla propast 35metrů. Takže nakonec páté místo a Alčino zklamání …….určitě to nebylo o nohách a plicích, problém byl jinde. Jsme lidi, že jo?!

Zatímco se Ála sbírala ze dna a začala se chystat na vylepšení nálady ve štafetě, čekal na Páju finálový souboj na 400m.

Skvělá třetí dráha, největší favoritky v drahách 4 a 5. Z hlediska taktiky a rozložení sil běžela naše čtvrtkařka tak, že jí zítra musejí dát na gymplu z TV za jedna! Výborně vykroužila poloměr zatáčky za dvoustovkou (MČ – 27,7) a švihala k vyrovnání handicapů. Sto metrů před cílem o něco vpředu Anča Hrudková a za ní vyrovnaná čtveřice. Pak „přetahovaná“ až na nějakých 360m než to přišlo. Buď začaly soupeřky „šlapat vodu“ nebo to prostě Pája ještě potáhla ale každopádně jim cukla tak, že bylo jasné, že má stříbro! No a ten čas je super.

Nový rekord kraje kategorie dorostenky 17 let – starý rekord v držení Petry Lochmanové padl o jednu setinu a má nyní hodnotu 57,53!

 

 

Po všech nejnutnějších procedurách jako je výklus, masáže a rozcvičení nastalo štafetové peklo a v něm v jedné z hlavních rolí naše čerticeJ

Technickým delegátů se přihlásilo deset juniorských štafet na 4x400m. Naše dorostenecké mistryně z roku 2009 „obohacené“ o Páju nakonec nastoupily do prvního běhu v 6. dráze.

První úsek Lída – která je štafetovou čarodějkou. Běžela skutečně skvěle a nic nedarovala ani Nikole Řehounkové z Pardubic, která patří mezi absolutní českou špičku na 400m př. Lída předala v kontaktu na 2-3 pozici Ále, která taky ve štafetách umí běžet hranu. Ála si počíhala na posledních 150m a předávala opět v balíku Míše. To už šlo do tuhého a naše šampionka ze stýpla to rvala na druhé pozici za holkama z AC Pardubice těsně stíhaná Olympem Brno. To turbo, co předvedla Míša asi na dvoustovce, to bych každému přál vidět. To byla forsáž jak na gripenech, jenže do cíle ještě daleko a Brňanka se zase přiblížila a na předávce o fous před naší trojicí. No a byl tu poslední úsek. Pardubice jasně v čele, následovalo Brno a asi deset metrů zpět  Pája. Až k dvoustovce, spíš dvěstěpadesátce, to vypadalo, že karty jsou rozdány a běžíme si pro bronz. Jenže…..Pája měla prostě narozeniny a tak si to užila. Prakticky pár kroků před cílem neskutečně „docvakla“ soupeřku z Brna a o pád desetin vletěla do cíle na druhé –superkrásné  pozici.

A teď čtěte přátelé.

Čas naší štafety 3:55,81 se řadí mezi nejlepší časy historie královéhradeckého kraje, řekl bych dokonce, že je nejlepší protože výkon juniorské štafety FINGROVÁ-ŠMÍDOVÁ-SOUMAROVÁ-MERTLÍKOVÁ z roku 1971!!! Má hodnotu 3:55,4 –  a byl měřen ručně.

To porovnáváme výkony štafet juniorek do 18ti let.

Nejlepší krajský výkon juniorek 19letých drží sestava, kterou také trénoval pan Mirek Novák z Náchoda (Mirka Bůžková-Petra Bůžková-Vlaďka Rudlová a Monika Grimová). Tenkrát (1992) holky zaběhly v Praze na MČR 3:58,71.

Takže sestava VLČKOVÁ-ULRICHOVÁ-DRÁBKOVÁ-ROUSKOVÁ P. vstoupila do společnosti těchto skvělých atletek.

 

Všem Vám moc blahopřejeme k úspěchům a těm, kterým to nevyšlo snad jen vzkaz:

„Zejtra je taky den“!

 

Poznámka k fotogalerii - autoři David Šnajdr a případně další, kteří mačkali spoušť jeho foťáku  a pak Míša Broumová (ta má taková ta barevnější fota). Oběma aparátům moc děkujeme, fotek se opravdu urodilo.