SK v extralize aneb jak to všechno bylo.

Celé povídání o cestě našeho týmu až mezi nejsilnější družstva ČR jsem si dovolil doprovodit snímkem Evy Vítové (dříve Burdychové – často zvané Burdyšky nebo také ZajdyJ ).

Eva je totiž jediná kmenová atletka, která byla u toho, když SK v roce 1996 stavěl družstvo do krajského přeboru a začínal vlastně v soutěžích družstev žen. Do té doby jsme měli vždy jen družstva mužů.

Holky pak pokračovaly výš. V roce 1997 vyhrály  II. ligu a od roku 1998 pak startovaly až do letošního roku bez přestávky v 1. lize.

Za ta léta prošlo sestavou několik desítek závodnic. Vyjmenovat všechny se nám asi nepodaří a ani to není nutné. Všechny dívky a ženy, které prošly ligovým týmem SK ale měly jedno společné – liga jim umožňovala konfrontovat se s výtečnou nebo dobrou konkurencí ve svých disciplínách a tím se posouvat výš.

Náš oddíl měl za ta léta mnoho výrazných individualit, které tým držely ve vysoké soutěži. To pak umožňovalo závodnicím „druhého sledu“ – tedy dívkám s nižší výkonností, být součástí takového týmu a sportovně růst. Ne jinak tomu bylo až do současnosti.

To bylo a je hlavním cílem našeho oddílu.

Ano chceme být vidět, chceme být úspěšní ale rozhodně také chceme nabízet dalším a dalším právě tu šanci.

Za to je určitě třeba vedení SK pochválit a děkovat všem, kteří zajišťovali a zajišťují materiální a ekonomické podmínky pro přípravu atletů. Zázemí na stadionu máme  výtečné, dráha je skvělá, sektory funkční, správci správní J. Prostě fajn.

A co teď?

Především je dobře si užít tu chvilku, kdy se o našem oddíle mluví a píše jako o extraligovém nováčkovi. Řada lidí může  poznamenat, že bez hostujících závodnic bychom v extralize nebyli. Má pravdu ale také by se musel podívat do ostatních oddílů, které v ligových soutěžích jsou. Hostování a přestupy – to je nedílná součást práce oddílových činovníků, kteří chtějí mít silná družstva. Když se podíváme na sestavy jiných extraligových a ligových týmů na soupiskách, najdeme desítky příkladů, kdy závodnice v určitém věku a ve velmi dobré výkonnosti přešla z „vesnice“ do extraligy nebo 1. ligy,  případně v ní  hostuje.

Tak to prostě bylo a asi i bude.

Navíc my u některých závodnic už ani o hostování moc nemluvíme – některé holky jsou naše i když hostují – například další pamětnice Žaneta Václavková. Ta je sice kmenově pár let na Vinohradech ale od 12ti let do svých čtyřiadvaceti byla naše.

A Polky? Zrovna po mítinku VC NMNM jsme s Martinem Kaczochou bilancovali naší spolupráci – trvá 10 let a tak by se dalo říci, že vlastně jsou to hostující závodníci/ce jen proto, že nemohou být jako cizinci kmenově u nás. My je považujeme za svoje – nějaká čára u Bělovse nás přece nemůže izolovat od kámarádů, kteří sice mluví trochu jinak a „šipko“ ale jsou bezvadní.

Do extraligového ročníku 2011 tedy naše družstvo žen nastoupí. Zase budeme stavět na tom, že máme schopné vlastní tahouny . Hned několik závodnic patří k juniorské a dorostenecké, případně žákovské špičce v ČR. Víme o některých „bejvalkách“, které se začínají pouštět opět do přípravy a chtějí příští sezónu jít do „akce“. Poohlédneme se po blízkém i vzdáleném okolí a tým o nějaké tváře posílíme no a …….uvidíme.

Vždyť nejde o život. Chceme se pokusit prožít nový extraligový model na vlastní tretry.

Když trochu uspějeme, bude to příjemné. Pokud bychom po roce museli nejvyšší soutěž opustit, budeme mít v každém případě za sebou jeden ročník s elitou a to každý oddíl říci opravdu nemůže.

Tak ať nám to hlavně přináší radost.